Adios amigos !!!

18. 6. 2009

Obrazek

Ahoj chlapi!

Tohle nebude komentář k zápasu s Vysočanama. Napsat ho sem po pravdě nelze, neboť toto je veřejně přístupný web a já nebudu riskovat, aby mne někdo třeba popotahoval za ohrožení mravní výchovy mládeže vulgaritami, které jediné se na to, co jsme předvedli, hodí!

Bude to o mně a o Meteoru, a v závěru o vás.

JÁ NA METEORU S VOLEJBALEM KONČÍM !

Končím zde po 39 letech celkem, z toho po 30 souvislých letech do současnosti. Končím po

pragmatickém zvážení situace a toto rozhodnutí jsem v podstatě udělal už na začátku jarní sezóny.

Když jsem v roce 1970 na Meteoru coby dorostenec začínal s volejbalem, ke kterému mě přivedl Jirka Kaplan (Jiří, díky!), většina z vás, mí dnešní drazí spoluhráči, nebyla ještě na světě! Pak mě výkonostní ambice, studium a vojna zavály na čas volejbalově jinam a v roce 1978 jsem se vrátil a vytrval až do dneška.Počet všech zápasů v dresu Meteoru je určitě přes tisíc, smeče jdou do desetitisíců, hrál jsem všechny třídy od 1. do 4., za Áčko, Béčko i Céčko,

přestál tři operace kolen, několik zahraničních a desítky tuzemských turnajů, pár soustředění, bezpočet bujarých oslav a časně ranních návratů, pár trenérů, skvělé i horší party…..

Za ta léta kolem mne prošly desítky spoluhráčů, leccos dobrého jsem se od mnohých naučil, jak pro volejbal, tak i pro život. Díky jim.

Prostě bylo to tady fajn, bez ohledu na vývoj v posledním období, a v tomto smyslu se loučím

docela nerad. Nicméně moje důvody jsou jasné, a pokud někoho zajímají, tak tady jsou:

1. Letos mi bude 55 a pokud mi to zdraví dovolí, chtěl bych ještě nějaký rok volejbal hrát.

Hrát ho v pohodě, hrát se spoluhráči, kteří mě nebudou na place tolerovat z útrpnosti.

Nemám žádné výkonnostní cíle, pokud se mezi ně nepočítá udržet se zdravý, protáhnout si

tělo a udělat si žízeň. Tím méně nějaký postup do 3.třídy. V tomto smyslu mám pocit, že ze současného Meteoru B je nejvyšší čas odejít tam, kde si tu 4.třídu budu ještě schopen nějak takhle zaplácat.

2. Volejbal je kolektivní hra, a bez dobré party nejde ani ta 4. třída! Nemám na mysli jen to,

jak to vypadá přímo na hřišti, ale hlavně i mimo něj. Já si chci se spoluhráči rozumět, nejen se s nimi hádat a nadávat si do …. A když už to musí být, a k volejbalu to místy patří, tak po zápase v klubovně. Dát si k tomu pivo, probrat všechno kolem volejbalu, ale i kolem sportu, ženských, politiky, koníčků atd. atd – tak, jako když se sejde parta chlapů, kteří si mají opravdu hodně co říct. A tady bohužel musím konstatovat, že to, jak se to nyní v Béčku vyvinulo, je nepochybně ta nejhorší parta, jakou jsem za těch 30 let na Meteoru zažil. Ano, vím, dnes je jiná doba, a ta takovýmto partám zrovna moc nepřeje. Já jsem ale z jiné generace a proto jdu tam, kde taková parta, mně i věkovým průměrem mnohem bližší, v současnosti, zdá se, ještě je.

3. Čas jsou peníze a těch není nikdy nazbyt. Naskytla se mi možnost hrát a i v zimě trénovat

3 minuty pěšky od svého bydliště. Je tam slušné zázemí, hospůdka s točeným, takže žádné dojíždění přes půl Prahy autem. Velmi pragmatický, ale také dost pádný důvod!

Takže tohle jsou mé důvody, proč přestupuju do Rapidu.

A protože jsem toho u volejbalu prožil opravdu dost, mám i trenérskou třídu, tak si na závěr dovolím pár rad k tomu, aby volejbal na Meteoru pokračoval pokud možno směrem vzhůru.

Třeba si je někdo z vás přečte a aspoň se nad nimi zamyslí:

a) Udělejte partu!!! Poslední zápas to ukázal v celé nahotě – jak na hřišti, tak i kolem a potom.

Málem jste si na place dali přes hubu, výrazy nelze na veřejném webu opakovat. Libero utekl pryč a díval se na cizí zápas , zapisovatel se urazil, po setu odešel a bavil se za plotem, nahrávač

místo náhry odpálil balón a dostal žlutou, po zápase sedíte každý na jiném konci hospody atd.

Tohle je parta? Vůbec ne. Maximálně dvojičky s pár sólisty, kde „hrají“ jen a jen „na sebe“.

Volejbal je kolektivní sport, pánové!!!

b) Za současné situace zapomeňte na jakýkoliv postup! A pokud by se to náhodou stalo (teď k tomu nebylo daleko) tak ze třetí třídy bez podstatných změn jak v kádru, tak hlavně ve vašem myšlení pošupajdíte fofrem zpátky až na dno čtvrté třídy! Manšaft je třeba posílit o jednoho nahrávače a dva smečaře, z toho nepochybně o jednoho dobrého, dlouhého středáka. A ti všichni musí chodit pravidelně, omlouvat se minimálně a prostě tím manšaftem žít! Choďte do klubovny a tam si to všechno vypovídejte!

c) A nakonec pár poznámek ke každému spoluhráči:

Kubo a Karle: Protřelým mazákům nic radit nebudu. Snad jen: tolerujte ty mladé, nebyli jste kdysi o mnoho jiní!A držte se, každý rok je těžší a těžší!

Saddáme: Možná jsme si napadli do oka, to se může stát. Nicméně: Nejsi nahrávačská hvězda,

i když si to o sobě myslíš. Kdejaký dědek to ve 4.. třídě nahraje líp. A víč proč? Ty se chceš převést, a to za každou cenu a ve všem! A když není stoprocentně po tvém, v čemkoliv, přestaneš hrát. V ruce to máš, ten problém je v nátuře. Přestaň být exhibicionista a mistr světa co všechno ví, zatáhni pro manšaft třeba tím, že občas třeba zvedneš něco v poli, zklidni se a bude to dobrý! Teprve pak budeš ten režisér, a to nikoliv parodie na volejbal.

Filipe: Jseš do volejbalu blázen, a to je moc dobře! Jste se Saddámem spolehliví „chodiči“, ale tak trochu taky dvojka sama pro sebe. V manšaftu mohou být i jiní kámoši! Náhru máš v prstech jako málokdo, je to dar od Boha. Tak ho do budoucna využij! Já vím, smečovat je zábavnější,

ale v jistém věku a s jistou váhou už výš s výskokem nepůjdeš a proti lepším blokům, třeba už

v té 3.třídě ani ta rána stačit nebude a budeš to mít zpátky na hlavě. A udrž si ten docela spolehlivý servis a příjem!

Míro: Máš skvělý předpoklady a to na o dost vyšší třídy! Chce to na sobě makat, nevynechávat,

a to hlavně v ostatních herních činnostech než je jen smeč a servis. Přijímej, zkus občas dopravit balón prstama alespoň přibližně na místo určení, nauč se stát, kde máš, občas aspoň upadni. No a až tohle zvládneš, tak si tě pak možná stáhne někdo do 1.třídy: Pro Meteor smůla, pro tebe dobře.

Michale: Máš z volejbalu radost, bavíš se tím, nezdáš se být nervák, a to je taky dobře. Mohl bys být blok-zabiják, ale taky musíš máknout. Postavení v poli, náběh na smeč, místo odrazu a jeho timing,dokázat se při smeči otočit a vyhnout! O příjmu a poli platí to co u Míry. Určitě máš na víc!

Radku: Bože, dívám-li se na ten výskok, tak vidím sebe před 30 lety! To je dar! Zlepšit ruku, timing výskoku, občas zapojit na útoku hlavu a nedělat si zbytečný nervy. Pak budeš smečařský postrach, a to nejen 4.třídy!

Martine-Pratondo: Klid! Jedině s tím to půjde, jinak hráčsky vůbec ne. A půjde to třeba na tom liberu nebo na účku. A vydrž ve všem, co na Meteoru děláš. Za to, klobouk dolů! A neodcházej, bez tebe by to na Meteoru šlo s volejbalem do háje.Hodně úspěchů a trochu více uznání od ostatních za to všechno, co na Meteoru pro volejbal děláš. Tak to ti přeju!

Tak díky, pánové, mějte se! A těším se, jak vás na podzim s Rapidem potrápíme!

Váš bývalý spoluhráč

Jirka Novák

Náhledy fotografií ze složky Muži B - zápasy 2008/09