Volejbal SK Meteor Praha

KOMETA PADÁ VZHŮRU

18.10.2012

SK Dansport Praha - SK Kometa Praha                    3 – 1 (25,16,-18,23)

  Čtvrtek odpoledne, gymnázium na Pohořelci, pozdní příchod (stejně jako polovina týmu). Místo kvalitního rozpinkání pouze rychlé protažení, pár smečí, vypozorování směru útoku soupeřových střeďáků, pár podání a jde se na to. Kdybych koukal z lavičky diváků, řekl bych, že proti domácím nastupuje jen nějaký hobby tým, který to asi ani nebere vážně. Zatímco soupeř nastoupil od začátku téměř v plné palbě, nám se na rozpinkání sešlo sotva pár hráčů. Ale hold výkupné za volné víkendy.

  První set začínáme milým náskokem, kdy soupeře naše rozcvička asi úplně nepřesvědčila o našich kvalitách. Těžíme z toho půlku setu, daří se kladívkám na útoku, přijímáme výborně až na vyjímky skákaného servisu nahrávače soupeřů, v poli se chyby sice vyskytují, ale důležité je, že se neopakují. Jak se blíží koncovka setu, začíná soupeř více tlačit a my na to zatím moc nereagujeme. Z kvalitního náskoku tak dost stahuje a nám se začínají objevovat první trhliny. V koncovce se parkrát namažeme o blok, vyhodíme dva balony na jednoblok, v důležitých chvílích pomůže rozhodčí a nakonec příjde i zlom, kdy za stavu 25:24 dávám servis na jistotu do sítě. Soupeř již srovnání nepustil, dvakrát výborně ubránil a set tak končí prohraným setem.

   Zklamaní, ale s pocitem, že set to nebyl volejbalově špatný, nastupujeme do druhého setu. Chceme srovnat a než se vůbec rozehrajeme, soupeř je nucen vzít první time. Po něm se začíná objevovat první anarchismus v poli, několikrát příjmeme přes pásku soupeře, který to na první trestá. Set se nám pomalu vzdaluje, ale přesto je ještě čas reagovat. Zlomený vaz přišel s dobře myšleným, avšak špatně provedeným dvojstřídáním, keré kompletně kádr na palubovce úplně rozhodilo a set se stal spíše volejbalovou fraškou. V koncovce se to trošku spravilo navrácením původní šestky na hřiště, odstavení hůře přijímajícího blokaře (hrálo se pro absenci bez libera) a poměrně dobrými pár míči i za tak nelichotivého stavu. Set opět dost ovlivnily velmi špatné výroky rozhodčího, který nám v koncovce udělal pár děr navíc do potápějící se lodi. Po setu odcházíme k lavičce znechucení a se slovy, co nejrychleji zapomenout.

  V třetím setu se nám daří každý míč, soupeř do nás mlátí, ale my zvedáme, rozehráváme a nekompromisně skládáme na zem. K tomu se přidávají nějaká esa z podání, pár zapískaných nečistých náher soupeře a velmi kvalitně dojitých dvojbloku po kůlech. Sem tam sice štípnou míč do palubovky, ale v klidu odpovídáme stejně, snažíme se pouze ztrátovat a rodí se tak krásný set, který dává tušit, že to domácí nebudou mít tak jednoduché. O kvalitách rozhodčího se už ani nemá smysl zmiňovat, navíc rozdal na naši straně jedno napomenutí. O to víc ten set potěšil, protože nás tím dostal do té správné ráže.

  Poslední set volejbalově vypadal velice dobře, stejně jako celý zápas jsme hned na úvod ve skóre odskočili, bohužel to nevydrželo tak dlouho, jak bychom si přáli. Soupeř tlačil na útoku, několikrát útočil bez bloku (sem tam se blokující smečař zapomněl na středu), navíc naši smečaři zvýšili frekvenci útoku do zdi dvojbloku. Nad vodou nás držel útok účka a středem, smečaři ale taky v pravou chvíli pokládali. Ten set rozhodl malinko příjem, ale hlavně pak to, že se nám nedařilo zvedat, popř. úspěšně zaútočit ze zvednutého míče. Set a zároveň zápas sice skončil stavem 23:25, avšak hra mohla klidně dopadnout i na tiebreak. Rozhodčí nás tentokrát nechal na pokoji a na hře to bylo znát.

  Zápas jsme sice prohráli, ale hra byla velmi dobrá a výsledek ne úplně spravedlivě odpovídá tomu, co se v hale dělo. Rozdíl v týmech bych viděl nejvíc v tom, že zatímco náš výkon v průběhu setu byl v takových sinusoidách, soupeř měl pouze vzestupnou tendenci. Dále mnohem více škodil podáním, kdy naše uvedení míče do hry bylo často jen nabídnutou rukavicí soupeři. Navíc jsme si to herní dno vybrali dost často právě v té koncovce, což soupeře vytlačilo do koncovky setu. Na útoku se nedá moc vytknout, snad jen, že je více potřeba využívat ruce soupeřových bloků, nesnažit se za každou cenu jít vedle bloku do bagru obránce, ale zahodit míč o ruce ven. V zápase bylo taky několik okamžiků, kdy chtělo míč nechat na naší polovině a ne ho hned z první zahodit k soupeři, navíc s vědomím, že to nebude rána do země nebo do míst, kde soupeř není. Hodně je potřeba trénovat to pole, když jsme zvedali soupeřův útok, tak jsme je měli v hrsti, jakmile jsme neotočili míč, soupeř nám utíkal. Tady bych zdůraznil hlavně obranu na lajně, kdy jsme zvedli hrozně málo míčů, útoky do diagonály a do zóny 6 jsme většinou zvedli a zaútočili, útok po lajně se dost často zvedl buď do stropu, do boční stěny nebo nás tam prostě sestřelovali. Na druhou stranu musíme uvažovat, že jsme hráli bez libera, takže konečný obrázek by asi vypadal trošku jinak.

  Neodpustím si ještě na závěr malou story s registračkama. Neni moc dobrou vizitkou, že do hospody odcházíme s tím, že naše kompletní soupiska leží v tělocvičně na stolku (vč. mojí občanky). Kdo zapisuje zápis, měl by se postarat, aby registračky odešli s našim týmem domů.

Volejbalu zdar a Kometě zvlášť.

Mira

Soupiska družstva M SK Kometa Praha

Soupiska družstva M SK Dansport Praha

Výsledky 2.kola M 2012/13